Exkurze Praha 2025

Ve dnech 4.- 6. 6. 2025 jsme opět zavítali s našimi deváťáky do Prahy. Odjížděli jsme v počtu 44 žáků a 5 dospělých. Počasí jsme letos měli proměnlivé, po úporném vedru hned první den se po noční bouřce vyčistil vzduch a nás čekalo příjemné ochlazení, v odpoledních hodinách jsme i trošku zmokli, večer se však opět vyjasnilo a v pátek nás opět čekalo příjemné teplé počasí. Hned po příjezdu a uložení zavazadel na ubytování nás čekal náročný program Tři nej - návštěva Pražského hradu, muzea Karlova mostu a projížďka na lodičkách, program jsme zakončili na Staroměstském náměstí. Večer jsme se šli ještě projít do parku Grébovka, který se rozkládal hned pod našim ubytováním.

Druhý den jsme začali na Vyšehradě, potom jsme měli prohlídku Národního divadla. Pokračovali jsme k Pravoslavnému chrámu svatého Cyrila a Metoděje, který byl v roce 1942 dějištěm posledního odporu československých parašutistů, atentátníků na nacistického prominenta Reinharda Heydricha. Přešli jsme společně na Václavské náměstí, kde měli děti rozchod a celý den jsme ukončili výhledem na Prahu z Žižkovské televizní věže.

Třetí den jsme museli ráno vyklidit pokoje a potom jsme se prošli po pražské Kampě, navštivili jsme Lennonovu zeď, Malostranské náměstí a čeklala nás prohlídka budov Parlamentu ČR s návštěvou jednání Poslanecké sněmovny.

Potom už nás čekala jen náročná cesta pro zavazadla a odjezd zpět domů.

V 19.15 jsme dorazili na nádraží ve Vizovicích, kde si své ratolesti převzali rodiče. 

Myslím, že se výlet vydařil a každý si z něj odnášíme něco pozitivního. Chci pochválit děti za pěkné chování a zvládnutí náročných přejezdů a všem svým kolegům, paní učitelce RNDr. Evě Koncerové, Mgr. Lence Váňové, Mgr. Michalu Šuchmovi a Mgr. Tomáši Machů,  za spolupráci a příjemně strávené tři dny. 

                                                      Mgr. Eva Janošová, vedoucí akce

Více fotek ZDE

Praha očima žáků

Komentovaná prohlídka Pražského hradu a Karlova mostu, výjezd na lodičkách, návštěva Staroměstského náměstí. Abychom všechny tyto předem naplánované akce hned po našem příjezdu stihli, museli jsme si odpustit úžasné obdivování prostorů Hlavního nádraží v Praze. Museli jsme zapomenout na loudavé tempo a závratě z výšek eskalátorů v metru, také jsme si museli dávat dobrý pozor, abychom se neztratili pětičlennému učitelskému doprovodu, nebyli okradeni, nespadli do vozovky z úzkých ostrůvků sloužících jako tramvajová nástupiště a neponičili kufry našich rodičů a babiček, které nám láskyplně svěřili. I když jsme se ocitli v obrovském časovém presu, vše se včas stihlo. Po dni stráveném v parnu hlavního města jsme všichni byli rádi za rozchod napříč nákupním centrem Palladium, návrat na ubytování, večerní procházku parkem a zasloužený spánek.

Už od probuzení na druhý den ráno jsme vycítili, že dešťová přeháňka nás nemine. Po prohlídce přenádherné historické budovy Národního divadla nám pozitivní energii, získanou zajímavými informacemi o naší první divadelní scéně, dešťová víla opravdu nezkazila. Vytáhli jsme pláštěnky, deštníky a cesta pokračovala dál směr Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje, kde jsme se před agresivními útoky dešťových kapek alespoň na chvilku ukryli, a to do krypty chrámu v jejímž prostoru se v době 2. světové války schovávali atentátníci Kubiš, Gabčík a Valčík společně s jinými lidmi před německými vojáky. Na Václavském náměstí jsme si nakoupili zásoby jídla a pak už nás čekala jen Žižkovská věž, na kterou se nám popravdě moc nechtělo. Naši nevoli však brzy překonal úžas z jejích širokých výhledů.

Třetí, tedy náš poslední, den v Praze se nesl v duchu toho prvního. Únava způsobená převážně ruchem velkoměsta nám nedovolila jinak než se těšit domů. Opět jsme se ocitli v časovém tlaku, vlak jsme však stihli, nic nebo nikoho jsme v hlavním městě nezapomněli a bez větších zádrhelů v pořádku docestovali na vlakové nástupiště ve Vizovicích, kam už si nás rodiče přijeli vyzvednout.

A jak bychom výlet do Prahy zhodnotili? Devíti hvězdičkami z deseti. I přes naše neustálé stěžování nám nic vyloženě nevadilo. Jediný nedostatek, na kterém jsme se shodli, bylo naše nevyslyšené přání navštívit nějaké divadelní představení.

                                                                                                                     Rozálie Raková, 9.A

Praha, naše hlavní město, po příjezdu ranního vlaku ze směru Zlín, se mohla těšit novým turistům z malé školy od Valašských Klobouk. Ulice Prahy se ještě před polednem rozezněly křikem, smíchem, a také vytříbeným slovníkem újezdských deváťáků. Každý den jsme viděli a dozvěděli se něco nového. A po proplétání se uličkami kolem památek jsme si kromě vzpomínek a nových vědomostí z Prahy přivezly i ošoupané tenisky.

Procházet městem, o kterém známe tolik pověstí a skutečných událostí, bylo pro mnohé z nás zkušeností, která nám zůstane jak v paměti, tak v galerii našich mobilních telefonů. Tam budou také večery strávené se spolužáky na pokojích. A i když pro některé žáky mohl být pobyt tak daleko od domova strašidelný, jsme vděční, že nám škola umožnila tento výlet zažít.

                                                                                                                                    Lucie Plášková, 9.B