Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Datum a čas

Dnes je úterý, 16. 8. 2022, 12:51:52

Svátek

Svátek má Jáchym

Navigace

Obsah

Osvětim

2008-2009

V pátek 22. května 2009 se chlapci a děvčata 9. ročníku zúčastnili poznávacího zájezdu do Polska, kde navštívili historické místo Krakov a bývalé koncentrační tábory OSVĚTIM – AUSWITZ a BRZEZINKA – BIRKENAU.

Na obě návštěvy zmíněných míst, byli chlapci a děvčata předem dobře teoreticky připraveni, neboť v hodinách dějepisu byli formou učiva, referátů a filmových dokumentů seznámeni jak s historií města Krakow, tak i obou koncentračních táborů.

Zájezd, který byl pořádán přes cestovní kancelář pana Jana Nahodila, jinak učitele na ZŠ Brumov, jsme zahájili odjezdem od naší školy v 530 hodin. Společně s žáky naší školy se tohoto poznávacího zájezdu zúčastnili i jejich učitelé Mgr. Ivan Viktorin, RNDr. Eva Koncernová a Mgr. Zdeňka Rašková.

Po překročení česko-polských hranic v Českém Těšíně měl příhovor k žákům p. Nahodil, který seznámil zúčastněné žáky s krátkou historií a zeměpisnými zajímavostmi Polska a také s programem, který nás čeká. Stručně zmínil historii Krakova a místa, která ve městě navštívíme. Jednalo se o hrad Wawel a nedaleké centrum města, kde jsme strávili pěkné 4 hodiny.

Uviděli jsme místa, kde se tvořily dějiny Polska, a také trošku poznali město, které je dodnes nejznámějším střediskem polské kultury a vzdělanosti. Mj. Krakow je sídlem Jagellonské univerzity a dalších 13. vysokých škol. Uviděli jsme i nejstarší kostel v Polsku z 10. století, který je pojmenován po sv. Vojtěchovi, který pocházel z rodu Slavnikovců a svůj život dožil v Polsku, kde je dodnes uctíván svatý WOJCIECH. Také jsme měli možnost uvidět největší oltář v Evropě o rozměrech 12×11 m, historickou stavbu BARBAKAN a další historické zajímavosti Krakova. Chlapci a děvčata si udělali mnoho fotek do svých fotoaparátů i mobilů, aby měli pěknou vzpomínku na tento poznávací zájezd a toto historické polské město.

Další část poznávacího zájezdu patřila návštěvě bývalého koncentračního tábora v OSVĚTIMI – AUSCHWITZ. I když tato prohlídka byla krátká, trvala asi jen 2 hodiny, přesto v nás zanechala hluboké dojmy.

Prošli jsme místy, kde za 2. SV zahynulo více než 1,5 milionu lidí z tehdy Němci okupované Evropy, především Židů. Viděli jsme baráky, ve kterých tito uvěznění lidé dožívali své životy, místa jejich nevýslovného utrpení. Viděli jsme autentické fotky, které pořídili buď Němci sami, nebo byly tajně vyfoceny vězni a zachovaly se jako memento pro dnešek, jako např. přeživší děti, na kost vyhublé ženy (vážily pod 30 kg!), selekci Židů v BIRKENAU – BŘEZINCE, fotografie vězněných mužů, žen i dětí a mnoho jiných fotodokumentů.

Díky veliké toleranci polské paní průvodkyně, jsme si mohli pořídit naše fotografie z těchto prostor, kde je to velice přísně zakázáno.

Mohli jsme uvidět vlasy, které vězňům stříhali při příjezdu do tábora (je zde vystaveno na dvě tuny vlasů – původně při osvobození tábora tam bylo na hromadě přes 7 tun) a také věci, které z těchto vlasů Němci dělali – především látky. Ve velkých vitrínách, což jsou bývalé místnosti vězňů, jsme za sklem viděli také boty, protézy, kufry, zubní protézy, nádobí, oblečení, brýle a jiné věci.

Viděli jsme i kobky, kde na půdorysu 90×90 cm museli stát 4 vězni, betonové cely, kam nepřišlo žádné denní světlo a vězni zde byli bosí.

Zastavili jsme se také u popravčí zdi, kde mnoho vězňů bylo zastřeleno. U jednoho z baráků je zachována šibenice, kde byli vězni věšeni a hned vedle je malé pódium, kde hrála táborová hudba pro pobavení dozorců.

Viděli jsme i strážní věže a ostnaté, původně elektrickým proudem nabité dráty. Zašli jsme i do baráku, kde byli vězněni čeští židé a na jedné z fotek jsme uviděli také českého spisovatele Karla Poláčka, který zde zahynul. Je jen škoda, že jsme zde měli jen minimum času na prohlídku tohoto „českého“ baráku.

Odsud jsme šli do míst, které svou ponurostí a stísněnými pocity nelze zde dost dobře popsat. Byly to dvě zachované spalovací pece a plynová komora, kde zahynulo plynem ZYKLON B velké množství lidí.

Byly to opravdu otřesné zážitky, které musí člověk vidět a prožít, aby si byl schopen alespoň jen trochu představit, co všechno možné dokázal německý fanatický nacismus.

Potom následovala závěrečná etapa prohlídky. Šli jsme kolem vily, kde bydlel velitel tohoto koncentračního tábora HESS. Je nepředstavitelné, že v těchto místech mohl několik let žít i se svou rodinou. Kousek od jeho vily je na mírném kopečku šibenice, kde byl v r. 1947 Hess popraven.

Zde jsme zakončili prohlídku KT Osvětim – AUSCHWITZ a jeli jsme do pobočného KT BRZEZINKA – BIRKENAU, což je AUSWITZ II. a je jen 3 km od Osvětimi.

Zatímco OSVĚTIM – AUSWITZ byl koncentrační tábor přebudovaný z bývalých rakousko-uherských polských kasáren, kde převládaly zděné budovy a měl rozlohu 6 hektarů, BRZEZINKA – BIRKENAU byl vyhlazovací koncentrační tábor. Byl vybudován po okupaci Polska na počátku 40. let minulého století. Měl rozlohu 145 hektarů, přičemž jeho rozloha měla být původně 210 hektarů. Byly zde dřevěné baráky, kde bylo najednou soustředěno přes 100 000 vězňů a také zde zahynulo přes 1 milion nevinných lidí. Některé objekty na konci války před osvobozením Rudou armádou stačili Němci vyhodit do povětří, především čtyři spalovací krematoria, nádraží, kde prováděli selekci právě přepravovaných vězňů z jiných objektů. Přesto všechno však zůstalo zachováno hodně dřevěných baráků, z nichž jsme pro nedostatek času a hodně nepříznivého počasí navštívili jen tři. Přesto všechno, to málo, co jsme viděli, v nás zanechalo hluboké dojmy.

Po sedmé hodině večer jsme se vydali na zpáteční cestu s novými poznatky, které obohatí naše děvčata a chlapce pro další život a snad si uschovají něco v paměti, jaké oběti přinesli lidé pro náš dnešní, spokojený život v míru, který si v naší Evropě užíváme již 64 let.

Zde jsou některé postřehy našich žáků k návštěvě obou míst:

KRAKOW:

-Krakow má hezké, zachovalé historické centrum a místní chrám

-Zaujaly mně zahrady na hradu Wawel a krásný výhled na celý Krakow a řeku Vislu

-Líbil se mi trubač, který každou hodinu troubil z věže

-Kostel v Krakově je úplně jiný než u nás

-Na náměstí byly kočáry s koňmi, které vozili lidi po městě a také tam byli lidi jako figuríny, které byly různě oblečené a namalované a když jim turisté hodily drobné, udělali na ně, jako mimové, různá gesta

-Nelíbilo se mi, že na náměstí bylo hodně žebrajících lidí a mnoho holubů, kteří dost smrděli

-Líbil se mi Wawel, který má jinou architekturu než naše hrady

-Líbil se mi celý Krakow, obzvlášť kostel sv. Vojtěcha i katedrála, kde je největší oltář v Evropě

- V Krakově se mi velice líbilo, je to nádherné město. Klidně bych tam zůstala ještě dál a prošla ho celé. Navštívili jsme hrad Wawel.

Tam se mi taky líbilo, akorát mě mrzí, že jsme mohli navštívit a projít jeho vnitřek. Zahrada a nádvoří je velice pěkně upravené. I pohled na město a na řeku Vislu byl pěkný.

OSVĚTIM:

-V Osvětimi nebylo nic pěkného. Proč? Osvětim je místo zkázy. Neskutečná byla popravčí zeď. Stáli jsme na 30 m2, kde umřelo tolik lidí, že oproti tomu je teroristický útok z 11. září na dvojčata „nic“.

-Bylo dost „obdivuhodné“, že tak malé pece dokázaly poslat do pekla tolik lidí za den

-Pak byla Osvětim 2 – Birkenau, o které nemá ani smysl mluvit. Je to prostě hrůza.

-Zaujal mně blok 11, plynové komory a spalovací pece, vlasy a jiné věci co po vězních zbyly

-Zaujal mně „český blok“

-Tady se nedá říct, že by se mi něco líbilo, spíš mně oslovilo, co všechno dokázalo pár lidí udělat a vybudovat

-Oslovilo mě to, že Rudolf Hess byl pověšen na stejné šibenici, na které byli popraveni mnozí vězni

-Zapůsobilo na mě prostředí krematoria, že tam byla opravdu cítit smrt a zeď, kde bylo zastřeleno mnoho nevinných obětí

- Při vstupu do Osvětimi se mi náhle úsměv ztratil. I když jsem věděla, že to bude otřesné, bylo to ještě horší, než jsem si myslela. Nejhorší snad byly ty plynové komory, nebo „místnosti“ o rozměrech 90×90 cm s malinkým „okýnkem“.

Dále ještě 2 tuny vlasů, kufry, brýle, protézy na nohy a ruky a nejhorší ze všeho pro mě bylo když jsem viděla to malé oblečení pro děti nebo jejich hračky, které si braly se sebou.

Akorát mě mrzí, že jsme si neprošli ještě ten Birkenau, kvůli špatnému počasí. Jinak se mi celý výlet do Polska moc líbil.

Mgr. Ivan Viktorin